Také to jistě znáte, sedíte v koloně, a říkáte si, co je asi její příčinou? Nehoda? Uzavírka? Jenže v momentě, kdy se dostanete k inklinovanému místu, zjistíte, že na silnici není vůbec nic. My se dneska podíváme, v čem je háček.

Problém je především v nás řidičích. Příkladem toho jsou semafory. Zaspávání při čekání na zelenou, neplynulé rozjíždění, to všechno zaviní to, že automobily, které by zelenou ještě stihly, nyní musí čekat.

Podobné to je i na dálnici. Stačí jen nepatrná maličkost, jako zvíře přes cestu, riskantní předjíždění a to všechno společně se silným provozem, a kolona je na světě. Stačí prudké brždění jednoho vozidla, a dominoefekt je na světě a výsledkem je moment, kdy je jedno z vozů nutno zastavit úplně a za ti za ním pak také. K zastavení však dojde na místě zcela jiném, než kde se rozhořelo ohnisko problému.

Řešením těchto situací je především předvídatelnost. Základem je plynulé, a ne prudké brždění. Je nutné se nelepit na automobil před sebou a dodržovat správnou vzdálenost. Díky tomu lze lépe reagovat a bezpečněji zpomalit.

Problém těchto kolon duchů mohou vyřešit také zcela autonomní vozy, které budou mezi sebou komunikovat, díky čemuž bude provoz mnohem plynulejší. Samotné vozy budou pak vědět mnohem více než vy sami, a cestou vás bezpečně provedou. Ve světě bez řidičů by pak mohly být zcela zrušeny semafory, které jsou zprostředkovatelem komunikace řidičů dnes. A to je poměrně zajímavá představa.